 |
Komunikační styly
Poslechněte si text.
Komunikační styly (.mp3)
Pokud byste měli potíže s porozuměním, přečtěte si text.
Různé národní kultury mají také různé komunikační styly. Češi kladou mimořádnou váhu na nepřímou, implicitní komunikaci a její silný (vysoký) komunikační kontext. Důležitou roli proto hrají také prostředky neverbální komunikace. Je to především řeč těla, výraz obličeje, projevené emoce, oční kontakt, ale také mlčení, načasování společného rozhovoru, společný nebo rozdílný sociální status či doba trvání společného vztahu.
Česká verbální komunikace je označována jako opatrná, jako komunikace, která nejde rychle k jádru věci a jen neochotně nazývá věci pravými jmény. Je plná náznaků, narážek, mnohoznačnosti, odkazů na širší souvislosti, vzdálené příčiny a možné následky. Češi jsou však na takovouto komunikaci hrdi a vyjadřování, které jde výlučně k věci, je stručné, přímé a jednoznačné, považují za méně sofistikované, a tedy i méně „inteligentní“.
Jiné národní kultury často komunikují odlišně. Například Němci hovoří přímo, okamžitě přecházejí k jádru věci, sdělí svůj cíl a argumentují. Věcnost jednání velmi oceňují a ztotožňují ho s pojmem profesionalita. Sociální vztahy mezi partnery, jejich vzájemné sympatie či antipatie nejsou pro průběh či cíl společného jednání zvlášť důležité, což ovšem pro Čechy neplatí.
Podle Nový, I. a Schroll-Machl, S. Interkulturní komunikace v řízení a podnikání: česko-německá. Praha: Management Press, 2007.